|
|
Mineralogie ložisek typu VMS a jejich srovnání se vzorky z ložiska Tisová
Bulyžkin, Rodion ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dolníček, Zdeněk (oponent)
Mineralogie ložisek typu VMS a jejich srovnání se vzorky z ložiska Tisová Rodion Bulyžkin Abstrakt Ložiska typu VMS (Volcanogenic Massive Sulphides) jsou specifickým typem minerálních ložisek, která jsou v současnosti významným zdrojem nerostných surovin. Jsou nezbytně důležitá pro vysoký obsah kovů, které se používají pro průmyslové a energetické sektory světového hospodářství a jsou potřebné i pro budoucí vývoj lidské společnosti. Ložiska VMS rud jsou bohatá jak na obecné, tak i na drahé kovy, a proto mají strategický význam. Jejich studium a průzkum poskytuje důležité informace o vzniku nerostných surovin a evoluci podmořských sopečných systémů. To přispívá i k lepšímu porozumění geologických procesů a vývoje naší planety, a umožňuje odhalovat nové zásoby kovů (zejména měděných a zinkových rud, které se využívají v průmyslu, například ve výrobě elektroniky, stavebních materiálů a energetice), které mohou být využity pro budoucí generace. Vznik těchto ložisek je spojen s procesy, které se odehrávají v blízkosti subdukčních zón nebo v místech, kde dochází ke kolizi tektonických desek. Během těchto procesů dochází k reakcím horkých roztoků a plynných fází, bohatých na různé prvky, s okolním horninovým prostředím a mořskou vodou. Při takovém kontaktu dochází k jejich rychlému ochlazení a následnému...
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
| |
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
|
|
Variace izotopů stříbra na vybraných přírodních a archeologických vzorcích, metodický přístup
Venhauerová, Petra ; Trubač, Jakub (vedoucí práce) ; Magna, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na vypracování metodických postupů pro stanovování poměrů izotopů stříbra pomocí hmotnostního spektrometru se statickým magnetickým polem a ionizací indukčně vázaného plazmatu (MC-ICP-MS) v Centru stabilních a radiogenních izotopů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V práci je proto podrobně popsána metodika přípravy vzorků pro chromatografickou separaci a podmínky jejich následného měření. K měření izotopových poměrů 107 Ag/109 Ag stříbra v jednotlivých vzorcích jsou použity přírodní vzorky hornin z různých lokalit ložisek zlata a stříbra v České republice a Polsku. Dále archeologické nálezy úlomků stříbrných mincí z našeho území. Cílem této práce je zjistit, zdali existuje variace izotopů stříbra jak ve vybraných přírodních vzorcích z různých lokalit, tak i archeologických ekvivalentech. Změřené hodnoty jsou dále korelovány s již publikovanými podobnými přírodními, či archeologickými vzorky. Získaná data v této práci mohou být následně využita k interpretaci geologických procesů (např. fyzikálně-chemická frakcionace během tvoření rud) nebo k identifikaci zdrojových lokalit mincí či dalších archeologických nálezů (např. stříbrné ozdoby). Získané poznatky z této práce poslouží k vylepšení současné metodiky měření izotopů stříbra, tj. zlepšení kalibrace standardu a...
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
| |
|
|
Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí
Soukupová, Lenka ; Drahota, Petr (oponent) ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce)
Lenka Soukupová, Zvětrávání arsenopyritu v lesních půdách v acidifikovaném prostředí ABSTRAKT Zvětrávání arsenopyritu (FeAsS) bylo zkoumáno v oblasti studijní plochy Načetín v Krušných horách na třech lokalitách s různým vegetačním pokryvem (porost buku lesního, smrku obecného a nezalesněná plocha). Vzorky arsenopyritu byly umístěny do jednotlivých půdních horizontů (organický horizont, A, B a C-horizont pro lesní půdy; A, B a C-horizont pro nezalesněnou plochu), kde byly po dobu jednoho roku vystaveny působení okolních podmínek. Po ročním zvětrávání byly identifikovány vzniklé sekundární minerály a stanovena míra povrchové oxidace v závislosti na prostředí, v němž k oxidaci docházelo. Přes rozdílné fyzikálně-chemické parametry a obsah hlavních i stopových prvků v půdách daných lokalit, byl jediným zjištěným krystalickým sekundárním minerálem arsenu skorodit (FeAsO4∙2H2O). Přesto měly tyto rozdíly vliv na množství vzniklého skoroditu. Nejvyšší koncentrace skoroditu vykazovala zrna arsenopyritu z bukového porostu, nejnižší naopak ta z nezalesněné plochy.
|
host ::
RSS.